HIM udělali čáru za minulostí a vstupují do nové epochy své existence u nového vydavatele. A nutno říct, že prodělali sympatickou zvukovou kúru. Od průlomového debutu "Greatest Lovesongs" Ville Valo a spol. mnohokrát dokázali, že nebyli jednobitovým zázrakem a že se nepotřebují schovávat za coververze (vzpomínáte na "Wicked Game"?). Původně docela příjemný gotický popmetal ovšem mezitím infikovala vypočítavá sladkobolnost směřovaná na dospívající dívenky a pokaždé, když jsem bral do ruky kteroukoliv z jejich dalších desek, nedokázal jsem se zbavit lehkého pocitu štítivosti.

S "Dark Light" přichází úleva. Album představuje kapelu zbavenou nánosu slizkého patosu, Valo přestal otravovat ukňouranou "zvlhčovací" manýrou a zpívá civilně jako snad nikdy. Pak že to nejde. Žádné okázalé chmury a metalová klišé, prostě jedna solidní poprocková písnička za druhou. Produkce je zdravě střídmá, potemnělá nálada je mimoděk všudypřítomná jako charakteristická vlastnost, tu a tam zaslechnete nějakou roztomilou, ale decentní zvukovou miniaturu pro zpestření.

HIM svou proměnou neztratili nic z charakteristické identity, na druhou stranu nelze čekat, že by se rázem povznesli nad vlastní stín. Nejsilnějším momentem desky je křehce krásný riff v singrovce "Rip Out The Wings Of A Butterfly", který evokuje starší AMORPHIS, tím ale výčet opravdu pozoruhodných momentů končí. Ano, možná si oblíbíte aranže v "Killing Loneliness", titulní balada "Dark Light" je příjemně vkusná (což je samo o sobě pokrok), hartusivá "In The Night-Side Of Eden" přináší na závěr hardrockové přiostření. Všechno ale vyznívá tak nějak typizovaně, předvídatelně, standardně akorát. HIM ostatně nikdy nebyli, nejsou a sotva někdy budou něco jiného než chytře zabalený řemeslný výrobek k mainstreamové spotřebě. Sám jsem zvědav, co s nimi vydařený "facelifting" udělá a jak zapůsobí u své nové, redefinované cílové skupiny.

Spark říjen 2005
Sire/Warner music - 44:53
Dark pop rock [finland]

Michal Husák (hodnocení 3,5 z 6)